Jemné akvarelové portréty Lenky Chánové latentně tematizují závažné patologické fenomény. Zobrazuje ženy s poruchami příjmu potravy a vedle toho i oběti sexuálního násilí, neboť mezi těmito problémy často existuje souvislost. Vznik portrétů je pro ni strukturovaným procesem, jehož součástí je společné hledání pozice, v nichž ženy zachycuje, a také zaznamenávání jejich příběhů, které se snaží nějak otisknout či propsat do svých maleb. Ty vznikají originální autorskou technikou: maluje na zemi přes tenký japan, jímž nechává barvy propíjet. Výsledný obraz tak spatří až po odstranění této svrchní vrstvy. (Někdy pak dokonce pracuje s prezentací obou vrstev, ať už za sebou s mírným odstupem, což vytváří zvláštní 3D efekt, nebo vedle sebe jako dvě různé verze jednoho zobrazení.) Výsledný obraz jemností malby, křehkostí podkladu a životní či dokonce nadživotní velikostí působí jako naléhavé vyjádření lidské tělesnosti se vším, co je na ní zranitelné a pomíjivé.