Práce Josefa Knapa vychází ze vzpomínek na dětství a domov. Ústřední socha volně a nepopisně zobrazuje jeho dědečka – venkovského košíkáře, k němuž měl velmi blízký vztah – v symbolickém gestu vítání. Také sloupy, které sochu rámují, jsou volným odkazem na jeho práci: vznikly navršením odlitků proutěného koše. Knap práci vytvořil pod vlivem intenzivní četby knihy Tři životní pohyby filozofa Jana Patočky.