Artur Magrot se často zabývá intervencemi do veřejného prostoru, jeho diplomová práce však vznikla v době, kdy nám byl tento prostor na dlouhou dobu odepřen. Jeho video je reflexí pocitů, jaké člověk zažíval v izolaci vlastního bytu během koronavirové pandemie. V práci Global Illumination se ocitáme v autorově ateliéru, jehož prostředí se nám postupně odkrývá: zvláštní krystalická krajina se záhy ukáže být uskupením předmětů na stole, kudy divák prolétává v podobě mouchy či miniaturního dronu. K tíživé atmosféře přispívá monotónní hudební podkres, sugerující právě zvuk dronu či bzukot mouchy, stejně jako sterilně bílý prostor. Obyvatelem prostoru je podivná bytost připomínající použitou žvýkačku – symbol vegetativní existence, do níž člověk po několika dnech osamění upadl. Název práce sice navozuje představu globálního spiknutí iluminátů, kteří za pandemií stojí, ve skutečnosti se však autor inspiroval pojmenováním algoritmu, který zajišťuje realistické osvětlení 3D prostoru v herní platformě Unreal Engine 4, s nímž zde pracoval.