Zimní motivy se v obrazech Marty Zechové objevují často. Krajina pod příkrovem sněhu vyhovuje jejímu způsobu malby, na jedné straně až akvarelově lehké a průsvitné, na druhé straně vizuálně bohaté. Realitu v nich zjednodušuje a abstrahuje a zároveň se snaží přesně evokovat určitou atmosféru či děj. Zima – konkrétně svět lyžařů, hor a horských chat – je také tématem její diplomové série. Pro její malování obecně platí, že vždy vychází z autentické zkušenosti, a tento princip je přítomen i zde. Zobrazuje svět starých horských chat na Šumavě a v Krkonoších s jejich zvláštní atmosférou, světlem krbu, u nějž se suší promočené oblečení, a dřevěným obložením na stěnách, na nichž visí staré fotografie. Právě ty jí někdy slouží jako podklad; nejde však o žádnou retronostalgii, spíše o jisté bezčasí, které je v těchto místech přítomno. V jejích obrazech se tak zcela přirozeně objevují reálie historické stejně jako současné, při jejím způsobu malby zbavené detailů však časový aspekt ustupuje do pozadí. Vlastním tématem obrazů je tak tlumočení určitých prchavých situací, které mohou být zcela stejné dnes jako před desítkami let.