Lukáš Slavický ve své instalaci prezentuje autorský film doplněný o kreslený storyboard a sérii obrazů. Jeho krátkometrážní snímek analyzuje tvůrčí proces, tedy i sám sebe. Je koncipován tak, aby fungoval jako dílo utvářející se „za jízdy“. Cesta je v něm přitom důležitým motivem. Žánrově odkazuje k road movie, experimentálnímu filmu a stylu vyprázdněné narace. Zvláštní důraz autor klade na kompoziční stránku záběrů a jejich atmosféru. Pracuje se znaky a symboly, typografií, přírodními živly, kulturními odkazy. Pět částí, do kterých je film strukturován, ilustruje vždy jednu fázi vzniku díla. To se děje prostřednictvím opakovaných motivů a jejich postupné obměny. Snímek je zároveň filmem o filmu – odkrývá okolnosti svého vzniku.

Slavický v něm užívá stejných nástrojů a postupů jako v malbách. Ty naopak přejímají do svého slovníku filmovou terminologii – celek, polodetail, detail, hloubku pole, montáž a další. Ve všech médiích, které autor užívá, se projevuje jeho zájem o pojmy jako vrstvení, fragmentace, rámování, absurdita, jev v pozadí, mizanscéna… Snímek vznikl bez jakékoli předchozí technické zkušenosti s filmovým médiem (kromě divácké). Funguje tak jako projekt DIY a zkoumá, jestli se dá tímto způsobem vytvořit funkční umělecké dílo. Odpověď je ponechána na divákovi.