Zatímco balancuje mezi malbou a grafikou, ohledává si Josef Šmíd současně také médium videohry. K tvorbě v posledních letech využívá především kombinace sprejů a vyřezávaných šablon. Pracné, ale pomíjivé obrazy krajiny a lidské snahy i marnosti, viděné z izometrické perspektivy, vytváří většinou na zdi. Nutnost smiřovat se s nestálou a krátkodobou povahou vlastní práce jej přivedla k tématu přítomnosti – objevování a zániku.

Pohyb na hraně bytí a nebytí zpracoval Josef Šmíd i ve své diplomové práci. Ta vychází z představy průchodu krajinou lidské duše. Divák se coby hráč dostává do role malby na zdi, skrz niž provádí jejího posledního návštěvníka – malíře turistických značek. Zatímco je zeď přemalovávána, odkrývá ve stopách značkaře unavený svět, potlačené i zapomenuté vrstvy. Sleduje cestu sebereflexe a smíření, ale i uzdravení. Za minimalistického hudebního doprovodu objevuje hráč snovou krajinu, inspirovanou česko-německým pohraničím. Hra je digitalizovanou, animovanou a naprogramovanou verzí skutečné nástěnné malby v západočeském městě Krásno (dříve Schönfeld).