Práce

Název práce

někde v čase, se skrývá překrásný den

Anotace

I když jsem původně z Prahy, seznámení se s uměním skrze zkušenost života v Ústí nad Labem pociťuji jako důležité pro mě a moji práci. Přiblížilo mi to představu o tom, jak moc privilegovaný je člověk jako já a že spoustu představ o dosahu současného umění je zcela lichých. Obdivuji proto všechny lidi, kteří v Ústí žijí a tvoří tam skvělou nezávislou současnou scénu.

Celé své studium na AVU jsem tak z větší části prožil distančně, což nebylo úplně podle mých představ, ale jako pozitivní z toho vnímám určitý druh osamostatnění se od závislosti na instituci, byla to jakási zkouška toho, co mě může čekat po dokončení studia.

Pro mě osobně je tak diplomová práce jen dalším stupněm procesu, ve kterém se zrovna nacházím. A to je určitá metoda práce, které se snažím držet. Tedy vnímat svou práci jako dlouhodobý proces, ve kterém mi něco roste pod rukama a já se snažím přijít na to, co to je. Vždy se snažím pohybovat se ve vztahu ke své předchozí zkušenosti a pozorování. Důležité je pro mě vytvoření jakéhosi performativního rámce, ve kterém dílo vzniká. Po jeho dokončení přichází fáze pozorování toho, co se děje s realitou, ve které se dílo ocitlo, a kam se dále chce rozvíjet. Nemám to tak vždy zcela pod kontrolou a ne vždy mě to baví, někdy je mi ze samotné práce vyloženě úzko a všechna ta romantická radost z tvorby se vytrácí. Často se tak dívám na realitu měnící se v poměrně nehostinné prostředí, prostředí, kterému je člověk lhostejný.

Je to jako každý den, když se probudím a pozoruji, jak rostou květiny u mého okna, kontroluji, jestli není půda moc suchá nebo moc mokrá, zdali přímé slunce nepálí příliš a nespaluje listy, zda voda na zalévání má správnou teplotu a obsah minerálů. A doufám, že díky tomu nezemřou. Ale v co vyrostou, jak budou velké a jestli náhodou pak nepohltí celý můj prostor, to už nechávám na nich. Stejně tak přistupuji ke své práci, pozoruji jak roste, co plodí, jaké prostředí vytváří.

Cítím, že jsem ve svém uvažování výrazně ovlivněný jakousi dystopickou, často až ke světu ironickou náladou. Ta vychází z velké míry z vyrůstání na dystopickém sci-fi žánru knih a filmů, které mě uhranuly svou bezbřehostí v popisech lidských selhání. Při každé své práci se tak snažím vnímat proměnu významů materiálů, které použivám, vnímat materiál nejen jako prostředek ke znázornění, ale také jako objekt se svými významy a kontextem. Přemýšlím nad tím, jakou cenu má vůbec vytvářet další a další nové věci.

Ateliér

Intermédia 2

Vedoucí

SCERANKOVÁ Pavla, doc. MgA. Ph.D.

ZAHORANSKÝ Dušan, prof. Mgr. art.

Oponent*ka

JANOŠČÍK Václav, Mgr. et Mgr. Ph.D.

Konzultant*ka z univerzity

MAGID Václav, doc. Mgr.

Stav práce

Dodělaná práce s úspěšnou obhajobou

Datum obhajoby

9. 6. 2022