Anastasiia Khlebushkina ve své práci zkoumá systém umožňující mezi sebou propojit řadu funkcí, které jsou potřeba v současném městě. Vnímá stávající situaci prázdnoty či nedostatku funkcí jako příležitost k návrhu multifunkčního prostředí a přijímá krásu industriální krajiny a architektury jako plátno pro práci.

Veřejné prostory, vzdělávací centra, dílny, parkovací stání a sklepní kóje, kanceláře, multifunkční skleník, nádraží, restaurace a kavárnu, hřiště a záhony spojuje velká střecha podél železniční tratě. Autorka podporuje lineární urbanismus a využívá dosud zbytkové plochy ochranného pásma, vytváří kryté nástupiště nádraží Podbaba. Střecha budovy má představovat její identitu. Velká ocelová konstrukce je pokryta fotovoltaickými panely a extenzivní zelení, tím zaručuje ekologickou udržitelnost.

Typologie, konstrukční a stavební koncepce jsou navrženy tak, aby střízlivě, racionálně a přesně reagovaly na požadavky programu i stávající okolí, ale zároveň nabízely maximální flexibilitu při provozu budovy.

Hybridní dům Podbaba je velkou budovou s bohatým programem a flexibilní konstrukcí, která umožňuje různé vnitřní úpravy. Díky své lineární geometrii lze strukturu snadno rozšiřovat. Anastasiia Khlebushkina tím vytváří proměnlivou architekturu, která využívá průmyslové materiály a oživuje okolí.

Co se týče proměnlivosti programů a možnosti rozšiřování konstrukce, odkazuje její práce na projekty Cedrika Price, jehož ambiciózním cílem bylo vytvořit interaktivní prostředí, nový druh architektury, který by byl schopen měnit svou podobu podle měnících se potřeb uživatelů.

Předpokladem projektu je vytvoření systému místo pevného obrazu. Dá se uvažovat o pokračování struktury, její proměně a částečné přestavbě nebo demolici.