Instalace Jiřího Pitrmuce se skládá z obrazů, kreseb a objektů, jejichž formy a náměty korespondují s hravou lehkostí, s jakou je rozmisťuje ve výstavním prostoru. Proměňuje ho v jednu velkou scénu, kde se hlavním protagonistou stává sám divák. V souvislosti se svou tvorbou autor používá termín „groteska“. Nonsens, absurdita a grotesknost, které dokáží rozlomit konvenční realitu novou, nečekanou perspektivou, kdysi představovaly jedny z důležitých výrazových prostředků avantgardy. Podobně je tomu s dětskou tvorbou, která – vedle umění přírodních národů a art brut – patří k triádě důležitých zdrojů moderní senzibility. Diplomovou práci Jiřího Pitrmuce tak můžeme vnímat jako průzkum potenciálu obou fenoménů v dnešní době.