Tereza Tomanová se během studia věnovala tématu zahrady. Nahlížení na zahradu skrze osobní mytologii ji podnítilo k tomu, aby se tomuto tématu věnovala i ve více obecných rovinách. Pro její tvorbu je charakteristické vědomé používání širokého spektra materiálů a užití ovoce a zeleniny, které vkládá do různých kontextů.

V diplomové práci se zaměřila na vztah člověka a zahrady, jak vzniká a čím vším by pro člověka mohla zahrada být. Série obrazů namalovaná barvivy z červeného zelí a anorganických látek využívá principu potlačování a expanze. Je rovněž paralelou k chování rostlinných společenstev v přírodě. Současně rozvíjí myšlenku „Co se s čím setká“, která je spojnicí celé práce, a otevírá tak přemýšlení o zahradě. Proměnlivost, nestálost a barevnost použitých barviv se staly principiálními východisky k metamorfóze zahrady a cykličnosti přírody.

Instalace vychází z uzavřeného středověkého dvora, který je místem tajemnosti, symboliky, použití rostlin a metaforického odkazu k lidské existenci. Práce si klade otázku, do jaké míry je člověk tvořitelem. To vedlo autorku k uchopení zahrady jako imaginárního místa, kde se člověk ocitá v roli zahradníka. Tyto otázky volně rozvíjí v performativní části s hráběmi.