Při zdánlivě náhodném tvoření si hledám vlastní lokalizaci, zhmotňující se nejčastěji do figury nebo předmětů. Snažím se nezatěžovat prvotní vizi zbytečným obsahem. Intuitivně přicházím na jména vzniklým výjevům. Vše mi zpočátku nemusí dávat smysl. Vycházím z chaosu, ve kterém v prů­běhu nacházím řád.

Pojmenovávám a určuji atributy vlastní reality. Snažím se rozlišovat a rozumět „zjevením“, výjevům mojí fiktivní symboliky. Vše existuje v závislosti. V mém případě vyplývají podněty většinou z mysli, ze vzpomínek a vlast­ních prožitků, tušených, budoucích i předpokládaných. ve smyslově charak­terizovaném světě tímto způsobem tvoření hledám harmonizaci zdánlivě nesouměřitelných obrazů člověka.